Volba stanoviště, druhů a odrůd

Proč si pěstovat vlastní rostliny

Je vypozorováno, že vlastní produkty z ekozahrady mohou člověka také léčit, dodávat víc energie a vitality, než produkty pěstované v průmyslovem zemědělství. Poctivá domácí úroda výrazně líp chutná. Můžeme kvantitu nahradit kvalitou. Některé zeleniny, jako jsou rajčata, salát, cuketa nebo mrkev a také bylinky, jsou dobré pro začátečníky a mohou být pěstovány i v menších zahradách nebo nádobách.

Používejte kompost

Kompost je základem zahrady. Pomáhá zlepšovat strukturu půdy, zvyšuje její schopnost zadržet vodu a poskytuje rostlinám potřebné živiny.

Přirozená kontrola škůdců

Přirozená kontrola škůdců je klíčová složka. Místo použití chemických pesticidů, které mohou být škodlivé pro životní prostředí a zdraví lidí, ekologické zahradnictví využívá přirozené metody k regulaci populací škůdců. Přilákejte přirozené predátory, využijte přírodní pesticidy, rotační pěstování, bariérové metody.

Podle dosavadních zkušeností lze nabízené druhy a odrůdy pěstovat pomocí biologických metod, bez chemie. I když se může objevit větší výskyt škůdců a chorob, vesměs jsou docela dobře zvladatelné pomocí přírodních preparátů na bázi olejů, draselného mýdla, atd., případně u některých houbových chorob při silném napadení s pomocí přírodních měďnatých a sirnatých prostředků. Nejlepší ochranou je prevence. Volit vhodné odrůdy podle nadmořské výšky, podle vlhkosti či sucha dané lokality. Zahrada rozmanitá, obhospodařovaná bez chemických zásahů a s přirozenými úkryty pro predátory, má lepší přirozenou rovnováhu a tím i schopnost se vrovnávat s náhlými kalamitními výskyty škůdců a chorob.

Mulčování organickým materiálem, staré seno, sláma, zavadlá posekaná tráva, dobře drží vláhu, uvolňuje živiny, zlepšuje půdní život a potlačuje konkurenční podrost, plevele. Pokud je na pozemku problém s výskytem hlodavců, kteří poškozují v zemi kořeny, mulč je dobré dávat spíše v menších vrstvách a na zimu jej odstranit. U větších dobře zakořenělých a vzrostlejších sromků je možno dávat mulče více, škody už nebývají tak rozsáhlé. U révy při podzimní výsadbě doporučujeme přihrnout alespoň 2 spodní očka hlínou, listím, chvojím, pilinami atd. k dobrému přezimování.

Zavlažování - při výsadbě v létě je velmi vhodné po výsadbě dobře zavlažit a zamulčovat. V prvních měsících po výsadbě provádět přiměřenou zálivku. Ve velkém suchu při absenci deště i každý druhý den, postupně méně. Na podzim zalijte jednorázově a v případném suchu v prvním roce dle nutnosti 1x týdně až měsíčně.

Opora a ochrana - stromky a keře je vhodné vysazovat s kůlem, oporou, chránícím před poryvy větru a posekáním. V pozdějších letech, 4-6 let se už většína obejde bez opory. Trvalá opora je nutná u lián, stromkových angreštů a rybízů a jabloňových zákrsků na velmi slabých podnožích M9, J-TE-E, JOHA....také u asijských hrušní a u jabloní na středně vzrůstných podnožích MM106, M26. Na neoploceném pozemku v prvních 10-15 letech chráníme stromek proti okusu zvěří svařovaným pozinkovaným pletivem, které se navleče na kmínek a uchytí hřeby na kůl či ke kůlům. Nedojde k nadzvednutí ochrany srncem či daňkem. Kvůli ochraně postačí oka 5-7cm. Přes tuto ochranu neprojde ani zajíc. Nůžkami se pak ke kmínku lehce dostanete.

Řez po výsadbě bývá nejdůležitější první 1- 4 roky po výsadbě. Musí být přizpůsoben podle druhu, odrůdy i stanoviště. Nejzásadnější je dostatečné zkrácení větví po výsadbě. Vyrovnává se tím šok z přesazení, stromky tím dostávají impuls, aby dobře kořenily a rostly. Řez po výsadbě se provádí vždy v předjaří, nikoliv při výsadbě na podzim, kdy už nehrozí velké mrazy. U peckovin raději až při mírném nalévání pupenů, kvůli předcházení klejotoku apod. kontejnerované sazenice zakracujeme pouze v době vegetačního klidu, tedy v předjaří. Vhodné je jemné rozrušní kořenů a jjich lepší narůstání, není to ale nutností.